Falešný hráč

Waldemar Matuška

HmJsou tóny,kterAé se ztrácejí
Hmkrátce, krátce F#zní,
má Hmláska pláče a Azdá se jí,
že Hmuž mě GnevěF#zní.
Jsou Gtóny, Hmkteré se Emozvou a
Em7nedozní, Czní Amvážně GkrátD7ce,
má Gláska Hmpláče a Emje z toho
Em7nervosní, Cříká, Amže jsem GzrádF#7ce.
Ta Hmdívka nejdřív mě Aspoutala
jak Hmvězně v náruF#čí
Hmteď je beze mne Azoufalá,
snad Hmjí to GpoAu_Hmčí.
Snad utiEší GkráF#sný Hmpláč,
až pochoEpí, Gže F#jsem Hmhráč.
Já blázen o její lásku hrál
hru mírně hazardní
a pak jsem o výhru málo stál,
jen málo, jen pár dní.
Já hrál jsem, přiznám se, malinko falešně
né právě správně
a když jsme jednou šli za město na třešně,
líbal jsem jí v trávě.
A tam se z ní stala má milá,
na krátko, krátko jen,
i když mě svou vůní zmámila,
já byl spokojen.
Snad utiší krásný pláč,
až pochopí, že jsem hráč.
Jsou tóny, které se objeví a dlouze, dlouze zní.
AMá Hmláska pláče a Azdá se jí,
že Hmzas mě uAHmzní.
Ví, že jsem Ejen GF#dný Hmhráč
a zvítěEzí GkráF#sný Hmpláč.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:54.72+00:00
Výsledky hledání: